Záujmy

Záujmy je množné číslo od slova záujem. Záujem je pojem.

Obsah

Záujmy (všeobecne)

Zájmy člověka vyplývají z jeho postavení ve společenských vztazích; jsou odrazem společenských vztahů. Můžeme si je začít uvědomovat pouze ve styku s lidmi, jejichž zájmy jsou odlišné. Jsou objektivní, existují i když si je neuvědomujeme. I právě narozené dítě má zájmy, které jsou jako jeho práva chráněny zákonem.[1]

Základem zájmů jsou ekonomické zájmy, vyplývající ze společenského postavení člověka ve výrobních vztazích. Zájmy však nemají jen hmotný charakter, jsou širší. Jsou nezávislé na vůli a vědomí, ale jsou závislé na činnosti. Člověk je může poznat s různou přesností, nebo je nemusí poznat vůbec. Jsou objektivní, nejsou produktem vědomí, ale sociálních vztahů, i když mohou procházet vědomím. Své zájmy si člověk může začít uvědomovat teprve ve styku s jinými lidmi, jejichž zájmy jsou odlišné, avšak hájit je může i jenom instinktivně, nemusí si jej uvědomovat vůbec a může je dokonce i popírat. Existenci svých zájmů si člověk uvědomuje často až tehdy, jsou-li ohroženy.[1]

Existujú např. zájmy

Záujmy spoločenskej skupiny

Skupiny lidí, kteří žijí ve stejných společenských podmínkách, mají obdobné zájmy, jež jsou základem společenské struktury. A naopak společné zájmy jsou-li pochopeny, vedou lidi k vytváření skupin na základě těchto zájmů. Zájmy jsou tedy důsledkem i tvůrcem společenské struktury. V každém společenství lidí, ve velkých i malých skupinách, existují zájmy společné, které ono společenství spojují, ale také zájmy protikladné, které vždy společenství rozdělují, což je zdrojem jeho vývoje.[1]

Referencie

  1. 1,1 1,2 1,3 1,4 Ledvina, František. Potřeby a zájmy, cíl, prostředek, zájem. www.marxismus.cz. Dostupné na: http://www.marxismus.cz/hismat/potreby_a_zajmy.htm